Armwrestling

Letos v září po dvaceti letech ukončil klub AWC Hluk, známý také jako armwrestling nebo páka Hluk, svoji činnost.

Pákařský klub tady v Hluku historicky existoval, ale počátek nové veleúspěšné éry klubu AWC Hluk se datuje k roku 2004, kdy na první trénink přivedl Dušana Tesaříka bývalý závodník a rozhodčí v jedné osobě – Radek Salanci. Klub tehdy tvořili jen Dušan Tesařík společně s Milanem Mirošem a Adamem Vrtalem. I přesto, že Adam s Milanem byli pouze junioři a Dušan teprve začínal, tak se postupně začaly kupit úspěchy jak v rámci republiky, tak postupně i v rámci evropského kontinentu. Všichni tři se záhy dostali do české reprezentace a dosahovali úspěchů v podstatě po celé republice i v rámci Evropy.

Po těchto úspěších se do klubu přidávali postupně další členové, a to i ti, kteří nebyli z Hluku. Ale jména jako Aleš Studénka, Martin Vodák nebo Jaroslav Štůsek, to bylo opravdu to nejlepší, co pákařská republika v tu dobu měla. Martin Vodák byl vycházející hvězda evropského armwrestlingu a dokazoval to na turnajích po celé Evropě. A Jarda Štůsek, to byla kapitola sama pro sebe. Jarda do Hluku přivezl nejen tituly mistra Evropy, ale i mistra světa a mnoho dalších světových úspěchů.

Trénovat sportovci začali v šatně sportovní haly, u Tesaříků v garáži nebo v sále stolního tenisu. Nakonec se podařilo, i díky sportovním úspěchům a velké pomoci Karla Bojka, získat důstojné podmínky na trénink přímo ve sportovní hale. I proto se mohly konat v Hluku jak extraligové soutěže, tak několikrát do Hluku zavítala i největší mezinárodní pákařská soutěž v České republice Golemova ruka.

Poté se objevila nová generace a ta v současné době boduje už bez skromnosti doslova po celém světě. Medailisti z mistrovství Evropy nebo světa Václav Vaculovič, sourozenci Polákovi a další jsou toho důkazem. Ester Poláková je letošní mistryní světa a Vašek Vaculovič úspěšně bojuje dokonce na turnajích po celém světě i mezi profesionály.

Úspěchy pak klub a jeho členové získávali i v různých anketách, ať sportovec okresu Uherské Hradiště, sportovec města Hluk nebo ceny za nejlepšího pákaře České republiky atd.

Psát by šlo do nekonečna, ale to by bylo opravdu na knížku, a tak se dají pouze shrnout úspěchy, které hlučtí pákaři do Hluku za dvacet let přivezli. Na mistrovství republiky to bylo 128 titulů, 79 stříbrných a 19 bronzových medailí. Na mistrovství světa 7 titulů, 5 stříbrných a 7 bronzových medailí. Na mistrovství Evropy 6 titulů, 11 stříbrných a 19 bronzových medailí. A na ostatních soutěžích v České republice i po celém světě 319 zlatých, 186 stříbrných a 118 bronzových medailí. Celkem tedy klub získal přes 900 „placek“, a tak to asi byl dobrý oddíl.

A proč toto vše končí? Na to se všichni samozřejmě ptají, tak to alespoň trochu můžu vysvětlit. Jak už to bývá, těch důvodů je více. A pak když se dají dohromady, tak nic, než konec z toho nevyjde.

Možná to, že se nepovedlo za celou dobu existence klubu vyprofilovat nástupce, který by celý klub vedl, a že těch starostí s fungováním klubu je opravdu moc. Dvacet let jsem vše dělal sám a přitom jsem ještě trénoval jak sebe, tak i ostatní svěřence, pořádal soutěže, na soutěžích rozhodoval, staral se o články v novinách, na sociálních sítích a mnoho dalšího.

Třeba i to, že jsem musel v roce 2022 a částečně i v roce 2023 přerušit sportovní kariéru ze zdravotních důvodů, a tak ostatní členové klubu zcela logicky začali trénovat mimo Hluk a taky žádný Hlučan už v klubu není a všichni jsou odjinud.

Možná to, že všichni brali úspěchy jako samozřejmost a nikdy nikdo za to ani nepoděkoval. Naposledy letos jsem se stal mistrem Evropy a Ester Poláková mistryní světa a z vedení našeho města se nikdo ani neozval, aby řekl jen obyčejné díky. Třeba…

Díky tedy všem upřímným lidem za podporu během celých dvaceti let.

S úctou,

Dušan Tesařík